Altostratus
Oblaky druhu Altostratus mají vzhled šedavé nebo modravé oblačné plochy nebo vrstvy se strukturou vláknitou nebo žebrovitou nebo též bez patrné struktury, pokrývající úplně nebo částečně oblohu. Je tak tenká, že místy jsou patrné alespoň obrysy Slunce jako za matným sklem. U altostratu se halové jevy nevyskytují.
Fyzikální složení a vzhled
Altostratus se skládá z vodních kapiček a ledových krystalků. Obsahuje zároveň dešťové kapky a sněhové vločky. Altostratus se vyskytuje téměř vždy jako horizontálně velmi rozsáhlá vrstva (až několik set kilometrů), která je i vertikálně mohutná (až několik tisíc metrů). Může se skládat ze dvou nebo více těsně nad sebou naskládaných vrstev, které někdy místy spolu souvisí.
V některých případech jsou na oblaku vidět vlny nebo široké rovnoběžné pruhy. Altostratus je všeobecně tak hustý, že jen v jeho nejtenčích částech lze rozeznat obrysy Slunce jako za matným sklem, hustší části jsou tak husté, že Slunce úplně zakrývají.
Altostratus je oblak, z něhož mohou, ale též nemusí vypadávat srážky. Srážky se mohou projevovat jako pruhy pod základnou oblaku (virga), spodní strana oblaku pak může mít bradavičnatý nebo roztrhaný vzhled. Jestliže srážky vypadávající z oblaku dosahují zemského povrchu, jde většinou o trvalé srážky ve tvaru deště nebo sněhu či krupek. Pod altostratem se mohou tvořit v turbulentní vrstvě vzduchu, syceného vodní párou z vypařených srážek, oblaky v podobě roztrhaných cárů (pannus). V počátečním stadiu jejich vývoje jsou tyto oblaky malé, nepříliš početné a osamocené. Objevují se v hladině nižší než je základna altostratu. Později při přibývající tloušťce vrstvy altostratu a při snižování její základny se vzájemná vzdálenost postupně zmenšuje. Současně s tím vzrůstá počet roztrhaných oblaků a zvětšují se jejich rozměry, až konečně se mohou spojit v zdánlivě souvislou vrstvu.
Vznik
Altostratus většinou vzniká, když se rozsáhlá vzduchová vrstva pomalu zdvihá do značně velkých výšek. Altostratus se může také vytvořit zesílením závoje cirrostratu, někdy se tvoří též zeslabením vrstvy nimbostratu. Někdy vzniká Altostratus z vrstvy altocumulů a to v případech, kdy z altocumulů vypadávají ve větší míře ledové krystalky v podobě pruhů.
Někdy také, zvláště v tropech, vzniká Altostratus rozšířením středních nebo horních částí cumulonimbů.
Rozdílné znaky s oblaky podobného vzhledu
a) Cirrus
Plochy nebo vrstvy altostratu se mohou, třebaže zřídka, rozpadat v menší plošky, které je možné zaměňovat s malými ploškami hustého oblaku druhu Cirrus. Plošky altostratu jsou však podstatně širší ve směru horizontálním a převládá u nich šedé zbarvení.
b) Cirrostratus
Tenkou a vysokou vrstvu altostratu je možné zaměňovat se závojem cirrostratu. V případě pochybností je někdy možné identifikovat oblak tím, že si uvědomíme, že při altostratu předměty na zemi nevrhají stín a že Slunce lze rozpoznat jen jakoby za matným sklem. Vyskytují-li se halové jevy, jde o oblak druhu Cirrostratus.
c) Altocumulus a Stratocumulus
Altostratus mívá někdy mezery, brázdy nebo trhliny. Je tedy třeba dát pozor, aby se nezaměnil s plochou nebo vrstvou altocumulu nebo stratocumulu, které mají podobné rysy.
Altostratus se liší od altocumulu a stratocumulu tím, že jeho vzhled je jednotnější (homogennější) a na rozdíl od altocumulu či stratocumulu v žádné jeho části nenalezneme žádnou kupovitou strukturu.
d) Nimbostratus
Nízká a hustá vrstva altostratu se rozliší od vrstvy nimbostratu podobného vzhledu tím, že v altostratu bývají části tenčí, jimiž je alespoň matně, vidět Slunce. Šeď altostratu je mimo to světlejší a jeho spodní strana obvykle není tak jednotvárná jako u nimbostratu. Jestliže je pochybná identifikace oblaku za bezměsíční noci, pak se konvenčně pokládá za altostratus oblak, z něhož ani neprší ani nesněží.
e) Stratus
Altostratus se liší od stratu, s nímž může být zaměňován tím, že jím prosvítá Slunce jako matným sklem. A kromě toho Altostratus nikdy není tak světlý jako tenký Stratus pozorovaný proti Slunci.
