Cirrostratus se skládá hlavně z ledových krystalů. Může se vyskytovat v podobě vláknitého závoje, v němž můžeme pozorovat jemné žebrování. Může mít také vzhled mlhového závoje. Okraj závoje cirrostratu je někdy výrazně ohraničen, ale častěji je rozřásněn cirry.
Cirrostratus je vždycky tak tenký, že předměty na Zemi vrhají stíny, s výjimkou případů, kdy Slunce je velmi nízko.
Poznámky o barvách oblaků Cirrus platí ve stejné míře i pro cirrostratus.
V tenkém cirrostratu lze často pozorovat halové jevy. Někdy je závoj cirrostratu tak tenký, že jedině halo prozrazuje jeho existenci.
Cirrostratus vzniká tím, že rozsáhlé vrstvy vzduchu se pozvolna zvedají až do dosti velikých výšek. Cirrostatus může také vzniknout spojením cirrů nebo částí cirrocumulů nebo vypadáváním ledových krystalů z cirrocumulu. Dále se může Cirrostratus vytvořit také zmenšením tloušťky altostratu nebo rozšířením kovadliny cumulonimbu.
a) Cirrus
Cirrostratus se liší od druhu Cirrus tím, že má tvar závoje širokého horizontálního rozsahu.
b) Cirrocumulus a Altocumulus
Cirrostratus má všeobecně rozplývavý vzhled a nemá strukturu zrn, vln, brázd, výběžků, oblázků, valounů apod., což je charakteristické pro cirrocumulus a altocumulus.
c) Altostratus
Cirrostratus se liší od altostratu menší tloušťkou a tím, že dává vznik halovým jevům. Cirrostratus poblíže obzoru může být zaměněn s altostratem. Jedině pomalost jeho pohybu a pomalost, s níž mění svou tloušťku a vzhled, jsou charakteristiky cirrostratu, které jej prakticky rozlišují od altostratu, stejně jako od stratu.
d) Stratus
Cirrostratus se může zaměnit s velmi tenkým stratem, který do úhlové vzdálenosti 45° od Slunce bývá někdy zářivě bílý. Přes to lze cirrostratus rozpoznat podle toho, že je všude bělejší a mívá vláknitou strukturu. Kromě toho můžeme u cirrostratu pozorovat halové jevy, které se u stratu - vyjma případy velmi nízkých teplot - nevyskytují.
e) zákal
Cirrostratus se liší od zákalu tím, že zákal je opalescentní a mívá špinavé žluté nebo hnědavé zabarvení.