Cumulus
Cumulus, to jsou převážně osamocené oblaky, obvykle husté a s ostře ohraničenými obrysy, vyvíjející se směrem vzhůru ve tvaru kup, kupolí nebo věží. Jejich horní kypící část má často podobu květáku. Části oblaku ozářené Sluncem bývají nejčastěji zářivě bílé, základna oblaku bývá poměrně tmavá a téměř vodorovná.
Fyzikální složení a vzhled
Oblaky Cumulus se skládají hlavně z vodních kapiček. Ledové krystaly se mohou tvořit v těch částech oblaku, kde je teplota značně pod 0 °C.
Cumulus se mohou vyskytovat současně v různých stádiích vertikálního vývoje. Mohou mít jen malý vertikální rozsah a malé zaoblené vrcholky a málo vyvinuté výběžky. Mohou také mít značný vertikální rozsah a vrchní část rozčleněnou na mnoho nadouvajících se výběžků, že svým vzhledem často připomínají květák. Někdy se vyskytují cumuly ve tvaru malých oblaků s roztrhanými okraji, jejichž obrysy se plynule mění (často velmi rychle).
Někdy jsou cumuly (obyčejně středně vertikálně vyvinuté) uspořádány do řad, které jsou přibližně rovnoběžné se směrem větru.
Cumuly silně vertikálně vyvinuté mohou být zdrojem srážek. V tropických krajinách dávají často vydatné srážky ve formě přeháněk.
Vznik
Cumuly vznikají ve výstupných proudech, které se tvoří ve spodních vrstvách atmosféry při dostatečně velkém vertikálním gradientu teploty (ubývání teploty s výškou). Tak velké vertikální gradienty teploty vznikají různými způsoby, z nichž nejběžnější jsou:
- zahřívání zemského povrchu slunečním zářením
- plynulé zahřívání spodních vrstev studené vzduchové hmoty proudící nad poměrně teplým zemským povrchem.
Kumuly mohou vzniknout z altocumulů nebo stratocumulů. Mohou také vzniknout přeměnou stratocumulů nebo stratu - často nad pevninou v ranních hodinách.
Roztrhané cumuly špatného počasí se vyskytují pod altostratem, nimbostratem nebo cumulonimbem, jakož i pod silně vyvinutým cumulem, z něhož padají srážky.
Rozdílné znaky s oblaky podobného vzhledu
a) Altocumulus a Stratocumulus
Malé cumuly mohou být tak četné a tak hustě rozložené, že se podobají vrstvě stratocumulu nebo altocumulu, zvláště jsou-li blízko obzoru. Takové oblaky je nutné klasifikovat jako cumuly, jestliže jejich vrcholky zachovávají tvar kopule a jestliže se jejich základny nespojily.
b) Altostratus a Nimbostratus
Jestliže se velmi rozsáhlý Cumulus, z něhož padají srážky, nachází přímo nad pozorovatelem, může být pokládán za altostratus nebo nimbostratus. Rozlišení může usnadnit charakter srážek. Jsou-li srážky přeháňkového typu, jde o oblak Cumulus.
c) Cumulonimbus
Vzhledem k tomu, že Cumulonimby všeobecně vznikají dalším vývojem z cumulů, je mnohdy těžké rozlišit cumulus silně vertikálně vyvinutý od cumulonimbu. Oblak zůstává cumulem, pokud se ještě udržuje v horních vzdouvajících se partiích všude ostré obrysy a jestliže nikde nemá vláknitou nebo žebrovitou strukturu. Nelze-li podle jiných kritérií rozhodnout, má-li se oblak pojmenovat Cumulus nebo Cumulonimbus, platí konvence, že oblak, který není doprovázen blesky, hřměním nebo kroupami, je Cumulus.
d) Roztrhaný Stratus
Roztrhaný Cumulus se liší od roztrhaného stratu tím, že má větší vertikální rozsah, obvykle je bělejší a méně průsvitný. Kromě toho roztrhané cumuly na rozdíl od roztrhaných stratů mají vrcholy zaoblené nebo v podobě kupolí.
