Jak efektivně fotografovat oblačnost?

Každý z nás se jistě alespoň jednou pokusil zachytit na fotografickou emulzi či čip digitálního fotoaparátu zajímavé atmosférické úkazy nebo mraky. Pořizování klasických snímků oblohy ovšem není tak jednoduché, jako fotografování pozemních objektů. Především je ale potřeba mít na paměti, že nejde o umělecké výkony, ale o to, zachytit co možná nejvěrněji příslušnou scenérii. Oblačnost je v neustálém dynamickém vývoji (zejména konvektivní oblačnost), což činí každou pořízenou fotografii neopakovatelným originálem.

Pro správné fotografování oblačnosti je důležitá především technika focení a samotný přístup k pořizování snímků, což jsou věci, které může každý pozorovatel neustále zlepšovat. Nesmírně důležité je všímat si celkové situace na obloze. Není totiž umění zmáčknout spoušť, ale nastavit fotoaparát a nastavit scénu. Obvykle je nutno při fotografování oblaků nasnímkovat více expozic s různou clonou či různým časem a teprve pak vybrat ten nejhezčí snímek. Dnes, v době digitálních fotoaparátů, to je maličkost, která majitele takového přístroje nic nestojí. Obecně platí, že pro skutečně hezké snímky oblaků je vždy potřeba přiclonit poněkud více, než kdybyste fotografovali pozemní objekty – nespoléhávejte se proto na nastavení expozice na automatiku fotoaparátu. Raději si s aparátem sami „pohrajte“. Odměnou vám budou krásné kontrastní obrázky. Hraním si s aparátem také brzy získáte grif a zkušenosti, které se vám budou hodit zejména v situacích, kdy není na zachycení příslušné scény mnoho času.

Pokud jde o výběr samotného pohledu na oblohu, pak pokud to jen trochu jde, zaberte do záběru také horizont (cca 1/5 snímku) nebo nějaký blízký objekt (strom, věž, dům...), protože skutečné dispozice oblaku tak lépe vyniknou. Dodatečně si pak může nezasvěcený pozorovatel udělat představu o tom, jak byl oblak úhlově velký, jak byl vysoko nad zemí atd., což je velice důležité např. pro jeho dodatečné správné klasifikační určení např. pomocí atlasu nebo pohledu odborníka. Ne vždy samozřejmě situace dovolí, abyste do záběru získali horizont (např. když je oblak poblíž zenitu). Pak nemáte jinou možnost, než oblak vyfotit tak, jak to situace dovoluje. Dlužno však připomenout, že i snímky oblaků v zenitu lze oživit nějakou tou větví stromu, pod který se postavíte. Ale opět platí, že je nutné pracovat s celou scénou tak, aby konečný výsledek byl co možná nejlepší a příslušné doprovodné objekty spíše nerušili celkovou kompozici snímku.

Zcela nepochybně budete vystaveni okamžikům, kdy vám čas nedovolí dlouhé otálení a zkoušení nastavování přístroje. Některé scenérie jsou totiž jen krátkými okamžiky, na které se není možno předem nijak připravit. V tom případě platí, že jakákoli fotka, i kdyby nebyla úplně ideální, je lepší, než žádná (např. snímky zeleného paprsku, halových jevů, tromby atd.).

Doufám, že vám těchto několik malých rad pomůže ke zlepšení vašich snah o pořízení kvalitních snímků oblohy, a že se brzy možná i vy stanete novými přispěvateli do našeho atlasu oblaků.



na začátek stránky

icon icon icon icon icon icon icon icon
.