Mlhy

Za mlhu považujeme jev, kdy v důsledku přítomnosti vodního aerosolu dojde ke snížení viditelnosti pod 1 km. Je-li viditelnost od 1 do 10 km, pak hovoříme o kouřmu a je-li větší jak 10 km, pak o zákalu.

Proces vzniku mlhy je různorodý. Záleží na synoptické situaci, ročním období, denní době a zejména pak na místních klimatických poměrech. Princip vzniku mlhy je obdobný jako vznik oblaků, ovšem s tím rozdílem, že ochlazováním vzduchu až do stavu nasycení, kdy začne vodní aerosol vznikat, probíhá v přízemní vrstvě. Při dostatečném množství kondenzačních jader jsou vytvořeny podmínky na kondenzaci vodných par a tím jsou vlastně splněny hlavní podmínky pro samotný vznik mlhy.

Ve své podstatě je mlha podobná vrstevnaté oblačnosti, zejména pak stratu a nimbostratu. Pokud základna nimbostratu dosahuje až k zemskému povrchu, pak jej vnímáme právě jako mlhu. Obdobně je tomu u stratu, který může zahalovat vrcholky kopců a hor.

Mlhy mohou vznikat uvnitř vzduchových hmot, ale také na atmosférických frontách. Rozpad mlhy se pak uskutečňuje buď vlivem ohřátí povrchu slunečním zářením, prouděním (tehdy hovorově říkáme, že mlha byla "rozfoukána"), anebo změnou synoptické situace.

Mlhy vznikající uvnitř vzduchových hmot dělíme dle vzniku na:

V našich podmínkách se nejčastěji vyskytují mlhy radiační a advekční, případně jejich kombinace. Mlhy spojené s přechodem frontálních systémů se dělí na předfrontální, frontální a zafrontální.

Radiační mlha

Radiační mlha vzniká následkem nočního ochlazování vzduchu přiléhajícího k zemskému povrchu. Toto podloží se ochlazuje důsledkem dlouhovlnného vyzařování. Pro vznik mlhy je potřebné, aby ochlazování vzduchu od podloží nebylo narušováno silnějším prouděním. Ideální rychlost proudění je 1 - 3 m/s. Při silnějším proudění by se promíchávala hrubší vrstva vzduchu a nedošlo by k dostatečnému ochlazení vrstvy. Takto by se vzduch nenasytil vodnými parami a mlha by nevznikla. Tato mlha se tvoří většinou v druhé polovině noci. V létě tvoří jen tenoučkou vrstvu nad podložím a rozpadává se brzy po východu Slunce. Na podzim je to vrstva silná 100 - 200 m a rozpadává se dopoledne, případně se přetvoří v oblačnost typu Stratus se základnou ve výšce 100 - 300 m. V zimě pak může tato mlha trvat v závislosti na vnějších meteorologických podmínkách i celý den.

Advekční mlha

Tento druh mlhy se tvoří v případě, kdy se vlhký teplý vzduch přemísťuje nad studené zemské podloží. Při svém pohybu se od podloží ochlazují přiléhající vzduchové vrstvy až do stavu nasycení vodnými parami. Při vyšší rychlosti proudění se mlha při zemi neudrží, zdvihne se do výšky a vytvoří se Stratus. Advekční mlhy zabírají velké prostory, mohou vzniknout v kterékoliv denní době, obvykle však na podzim a v zimě, kdy se nad naše území dostávají teplé a vlhké vzduchové hmoty od oceánu, který je v tomto období teplejší než pevnina. Jsou spojené z mrholením, v nočních hodinách obvykle sílícím vlivem radiačního efektu. Vertikálně vždy přesahují 20 m a mohou být mocné i několik stovek metrů. Mají dlouhé trvaní a rozpadávají se především vlivem změny synoptické situace.

Předfrontální mlha

Vzniká tehdy, když studeným vzduchem před frontou propadávají relativně teplé vodní kapky, které se vypařují a touto vlhkostí nasycují vzduch. Nejčastěji vznikají před teplými frontami v pásmu 100 - 200 km před vlastní frontální čarou.

Zafrontální mlha

Je podmíněná advekcí teplého a vlhkého vzduchu nad studené podloží za teplou frontou anebo teplou okluzí. Má velkou rozlohu a je spojená s frontální oblačností.

Mlha frontální

Tento typ mlhy je v podstatě frontální oblačnost, zejména druhu Nimbostratus, která dosahuje svou spodní základnou až na zemský povrch.

Mlha městská

Tento typ mlh je znám spíše pod označením smog. Tento pojem vznikl spojením dvou anglických slov smoke = kouř a fog = mlha. Jeho původní význam označoval mlhu znečištěnou kouřem. V současnosti se však stále více všeobecně přijímá, že slovo smog prostě označuje zvýšené koncentrace škodlivých látek v ovzduší.

Kondenzace vodních par v městském prostředí je díky značné prašnosti i exhalacím o to snazší, zvláště s ohledem na fakt, že brzy po ránu, kdy jsou všeobecně podmínky pro vznik mlh nejpříznivější, sílí dopravní špička a je zvýšená produkce kouře z lokálních topenišť. Rozlišujeme smog Londýnského typu, kdy se na vznik smogu podílí především proudění vlhkého vzduchu od moře a fotochemický smog, který však s mlhou nesouvisí, neboť je tvořen výhradně jen škodlivými emisemi, které produkuje doprava.

na začátek stránky



icon icon icon icon icon icon icon icon
.