Stratocumulus

Oblaky druhu Stratocumulus mají vzhled jako šedé nebo bělavé, popř. obojí barvy, menší nebo větší skupiny nebo vrstvy oblaků, které téměř vždy mají tmavá místa. Oblak se skládá z částí podobných dlaždicím, oblázkům, valounům apod., nemívá vláknitý vzhled (s výjimkou zvláštního případu virga). Jednotlivé části oblaku buď spolu souvisí nebo mohou být oddělené. Jejich zdánlivá velikost je větší než 5° prostorového úhlu.

sample.jpg by Petr Skřehot @ 8,1kb
autor: Petr Skřehot

Fyzikální složení a vzhled

Stratocumulus je složen z vodních kapiček, které jsou někdy doprovázeny dešťovými kapkami, sněhovými krupkami a řidčeji též sněhovými krystaly a sněhovými vločkami.

Stratocumulus se vyskytuje nejčastěji v plochách nebo vrstvách, skládajících se z podobných částí jako Altocumulus, s tím rozdílem, že bývají v menších výškách, a tudíž se zdají být větší. Rozměry, tloušťka a tvar oblačných částí, ze kterých se Stratocumulus skládá, se pohybují v širokých mezích. Někdy nabývají tyto části podoby zdánlivě rovnoběžných valounů, které mohou být od sebe odděleny ostře ohraničenými bezoblačnými mezerami. Někdy se stává, zejména v tropických oblastech, že celý oblak tvoří jediný veliký válec.

Velmi zřídka se vyskytuje Stratocumulus s okrouhlými bezoblačnými mezerami, které jsou víceméně pravidelně uspořádány a jejichž okraje jsou řásnité, takže připomínají síť nebo včelí plást. Plochy stratocumulu se mohou často vyskytovat současně ve dvou nebo více vrstvách.

Dosti zřídka se vyskytuje Stratocumulus v protáhlých plochách v podobě čočky nebo mandle s ostře ohraničenými obrysy nebo v podobě malých věží na společné horizontální základně.

Průsvitnost stratocumulu se může pohybovat ve velikém rozsahu. Někdy je převážná část oblaku dostatečně tenká, že umožňuje určit polohu Slunce, v jiných případech je tak hustá, že úplně Slunce zakrývá. Spodní strana neprůsvitného stratocumulu bývá často nerovná a tvoří zřetelný reliéf.

Ze stratocumulu někdy vypadávají srážky, ale vždy jen slabé intenzity. Může to být déšť, sníh nebo sněhové krupky. Za výjimečně chladného počasí může se následkem hojného vypadávání ledových krystalů vytvořit intenzívní virga, někdy doprovázená halovými jevy. Není-li Stratocumulus příliš hustý, můžeme někdy pozorovat korónu nebo irizaci.

Vznik

Stratocumulus se může vytvořit z altocumulu zvětšením aspoň několika jeho částí.

Stratocumulus někdy vzniká v čiré atmosféře pod altostratem nebo ještě častěji pod nimbostratem. Může též vzniknout přeměnou nimbostratu.

Stratocumulus se může vytvořit také ze stratu jeho zvýšením nebo jeho přeměnou konvekcí nebo zvlněním, aniž by se měnila jeho výška.

Stratocumuly se často tvoří rozšířením horních nebo středních partií cumulů nebo cumulonimbů. V pozdním odpoledni nebo večer se může Stratocumulus vytvořit také zploštěním cumulů.

Rozdílné znaky s oblaky podobného vzhledu

a) Cirrostratus

Za mimořádně chladného počasí se může následkem hojného vypadávání ledových krystalů vytvořit intensivní virga doprovázená halovými jevy. Tento oblak se liší od cirrostratu tím, že je v něm ještě možno pozorovat náznaky oblázků, valounů atd. kromě toho je Stratocumulus mnohem méně průsvitný než Cirrostratus.

b) Altocumulus

Stratocumulus může být někdy zaměňován s altocumulem, který má tmavší části. Jestliže většina pravidelně uspořádaných oblačných částí má zdánlivou velikost větší než 5° prostorového úhlu, pozoruje-li se pod úhlem větším než 30° nad obzorem, je dotyčný oblak Stratocumulus.

c) Altostratus, Nimbostratus a Stratus

Rozlišitelnost stratocumulu od altostratu, nimbostratu nebo stratu se zakládá na tom, že u stratocumulu je vždy možné zjistit elementární části, ať už navzájem související či nikoli. Kromě toho na rozdíl od altostratu, který bývá často vláknitého vzhledu, je Stratocumulus vždycky bez vláken s výjimkou případů extrémně nízkých teplot.

K uvedeným kritériím je nutno ještě připojit charakter srážek a jejich tvar, což někdy pomůže identifikovat oblak. Vypadávají-li vůbec srážky ze stratocumulu, jsou vždy jen slabé intenzity a lokálního charakteru a snadno se dají přehlédnout.

d) Cumulus

Statocumulus se liší od cumulů tím, že obvykle tvoří skupiny nebo se vyskytuje ve tvaru ploch. Jejich vrcholky jsou všeobecně zploštělé. V případě, že vrcholky stratocumulu mají podobu kupolí, mají tyto, na rozdíl od cumulů, společnou základnu.



na začátek stránky



icon icon icon icon icon icon icon icon
.