Stratus

Stratus je oblačná vrstva, obvykle šedá, s celkem jednotvárnou základnou, z níž vypadává mrholení, ledové jehličky nebo sněhová zrna. Prosvítá-li vrstvou stratu Slunce, jsou jeho obrysy zřetelně patrné a nikoliv rozplizlé jako v případě altostratu. Stratus nedává vznik halovým jevům.

Někdy se Stratus vyskytuje v podobě roztrhaných chuchvalců.

sample.jpg by Petr Skřehot @ 8,1kb
autor: Petr Skřehot

Fyzikální složení a vzhled

Stratus se všeobecně skládá z malých vodních kapiček. Při velmi nízkých teplotách se může skládat z malých ledových částic. Je-li velmi hustý nebo hutný, obsahuje často kapičky mrholení a někdy i ledové jehličky nebo sněhová zrna. Stratus se vyskytuje nejčastěji jako šedá vrstva mlhavého a dosti jednotvárného vzhledu, jejíž základna je často tak nízká, že zakrývá vrcholky kopců nebo vyšších konstrukcí. Stratus je někdy tak tenký, že lze zřetelně rozeznat obrysy Slunce nebo Měsíce, ale častěji bývá tak neprůsvitný, že Slunce i Měsíc úplně zakrývá. Někdy může vypadat velmi tmavý nebo mít dokonce hrozivý vzhled. Spodní strana stratu je obyčejně ostře ohraničena a může být zvlněna.

Stratus se někdy vyskytuje v podobě útržků více méně spojených, jejichž rozměry a jas jsou proměnlivé, nebo v podobě roztrhaných cárů, které se rychle mění.

Je-li stratus velmi tenký, může způsobit korónu kolem Slunce nebo Měsíce. Při velmi nízkých teplotách může za zvláštních okolností vyvolat halové jevy.

Jestliže srážky ze stratu dosahují země, mají podobu mrholení, ledových jehliček nebo sněhových zrn.

Vznik

Vrstva stratu se tvoří v důsledku ochlazení nejnižších vrstev atmosféry. Stratus ve formě útržků nebo cárů je vlastně přechodné stádium krátkého trvání buď při vytváření nebo při rozpadávání souvislé vrstvy stratu. Roztrhaný Stratus se může také vyskytnout jako průvodní oblak (pannus) vzniklý následkem turbulence ve vrstvách vzduchu zvlhčeného srážkami, které padají z altostratu, nimbostratu, cumulonimbu nebo cumulu.

Stratus se může vytvořit také ze stratocumulu. To se stává když se z jakéhokoli důvodu - vyjma vypadávání srážek - spodní hranice stratocumulu sníží nebo pozbude své členitosti a charakteristického vzhledu.

V přímořských oblastech dochází často k tvoření stratu při pomalém pohybu vrstvy mlhy od moře k pobřeží. Při zahřátí zemského povrchu pevniny nebo zesílení větru směrem k pevnině se mlha, která vznikla nad mořem, zdvihá nad pobřeží a přechází tak v oblak - Stratus.

Rozdílné znaky s oblaky podobného vzhledu

a) Cirrus

Vlivem větrných poměrů nabývá někdy Stratus místy podobu hrubých vláken. Tato vlákna se liší od vláken oblaku Cirrus tím, že - vyjma proti Slunci - nejsou tak bílá a tak rozplývavá a že se rychle mění.

b) Cirrostratus

Tenká vrstva stratu se může zaměňovat s cirrostratem. Stratus však není tak zářivě bílý, vyjma při pohledu proti Slunci. Kromě toho u stratu se může tvořit koróna.

c) Altostratus

Stratus se liší od altostratu tím, že nerozmazává obrysy Slunce (Slunce se nejeví jako za matným sklem).

d) Nimbostratus

Hustá vrstva stratu může být zaměňována s nimbostratem. Pro rozlišení obou druhů oblaků se užívají tato kritéria:

  1. Stratus má všeobecně spodní stranu zřetelněji ohraničenou a mnohem jednotvárnější než Nimbostratus. Kromě toho Stratus má "suché" vzezření, které dosti silně kontrastuje s "mokrým" vzezřením nimbostratu.
  2. poměrně slabou vrstvou stratu lze zřetelně rozeznat obrysy Slunce či Měsíce, aspoň jeho nejtenčími místy. Naproti tomu Nimbostratus ve všech svých částech Slunce nebo Měsíc úplně zakrývá.
  3. jestliže při pozorování oblaků se vyskytují srážky, je poměrně snadné rozlišit stratus od nimbostratu, vzpomeneme-li si, že ze stratu může maximálně slabě mrholit, nebo vypadávat ledové jehličky či sněhová zrna, zatímco z nimbostratu téměř vždy vypadává déšť nebo sníh, popř. zmrzlý déšť nebo krupky. Potíže mohou však vzniknout v tom případě, jestliže srážky padají z oblaku ve vyšší hladině a procházejí vrstvou stratu. V tomto případě se temná a jednotvárná vrstva stratu silně podobná nimbostratu a může se lehko zaměnit.
  4. Stratus se vyskytuje jen za slabého větru nebo bezvětří, zatímco výskyt nimbostratu je spojen s mírným nebo silným větrem. Toto kritérium však nesmí být použito jen samo o sobě k rozlišení obou druhů.
  5. hustá vrstva stratu se nejčastěji vytváří, aniž by před jejím vznikem existovaly jakékoli jiné oblaky, aspoň v nízkém a středním patře. Naproti tomu Nimbostratus se tvoří téměř vždy až po vytvoření jiných oblaků (obyčejně středního patra). Může se také vyvinout z dříve existujících oblaků.

e) Stratocumulus

Stratus se liší od stratocumulů tím, že není složen z menších oblačných částí, ať už spojených či nikoli.

f) Cumulus

Roztrhané cáry stratu se liší od roztrhaných cumulů tím, že u stratu nejsou tak bílé a tak husté jako u cumulu. Kromě toho Dtratus tohoto tvaru má mnohem menší vertikální rozsah.



na začátek stránky



icon icon icon icon icon icon icon icon
.